PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
EVANESCENCE se pohybují někde na pomezí amerického rockového mainstreamu a populární hudby. Výsledek však není komerční kýč, ale naopak, světe div se, velice emocionální rocková hudba obohacená moderním elektronickým zvukem. Jejich hudební projev je velice procítěný a na debutovou nahrávku až překvapivě propracovaný. Na pozadí hlavního motivu, který většinou představují ostré sekané rify na mnohdy podladěné kytary, nebo čistě klavírní téma, je slyšet i další klávesovou melodii. I tam, kde toto pěkné prolínání chybí, je pozadí zpestřeno o různé elektronické motivy. To, jak si s celkovým zvukem vyhráli EVANESCENCE (a producent), je moc působivý nadstandard.
EVANESCENCE našli dokonalou harmonii mezi něžnou krásou a přímočarou těžkou syrovostí. Nalezli souznění mezi ostrým kytarovým rifem a elektronikou. EVANESCENCE nenalezli nic nového, ale to co svou hudbou předkládají, předkládají sebejistě. Vědí, co chtěli říci a jak to říci. Představují-li těžké zářezy do strun jednoduchost a přímočarost, tak nezanedbatelný podíl elektroniky představuje nejistotu, hledání. Představuje jinou sféru téže cesty, tu část vědomí, která se zaměřuje na pohled do sebe, na pochyby, emoce, pocit radosti i zklamání, naděje i skepse. Ukazují na obě strany mince, předkládají masku, kterou člověk nosí, ale i to, co se skrývá za maskou. Zpěvačka Amy Lee pak působí dojmem mostu mezi oběma dimenzemi reality. Sebevědomý čistý hlas se mění v projev plný depresí a bolesti, a přestože jí k dokonalosti jistě leccos chybí, energii, jakou do svého projevu dává, nelze než ocenit.
Nacházejí-li Finové krásu v depresích, tak EVANESCENCE ji nalézají v nejistotě, ve zmatení a v hledání. Již titulní píseň alba „Bring Me To Life”, která se dočkala úspěchu v amerických hitparádách (nepochybně i díky tomu, že zazněla ve filmu Daredevil a jeho následném soundtracku), dostatečně vypovídá o stylu této skupiny (na domovských stránkách by mělo být ke stažení video). Lehká klavírní melodie je přerušena nekompromisním rifem a spíš než kontrast „krása/agrese” bych výsledný dojem nazval něžným znásilněním. Častá rytmická a hudební proměnlivost je jedním z hlavních tvůrčích prvků hudby. Na albu jsou přítomné též čistě klavírní skladby obohacené o samplované smyčce a pochopitelně procítěný až chvějící se hlas Amyn, tvořící nenáročné, přesto působivé melodie.
Kvartet odkudsi z Arkansasu debutuje vysoce nadprůměrným albem, které překonává žánrové hranice. „Fallen” je hra s emocemi, hra s vlastní myslí, hudba, která je sdělením i otázkou.
Kvartet odkudsi z Arkansasu debutuje vysoce nadprůměrným albem, které překonává žánrové hranice. „Fallen” je hra s emocemi, hra s vlastní myslí, hudba, která je sdělením i otázkou.
8,5 / 10
Amy Lee
- zpěv
Ben Moody
- kytara
John LeCompt
- kytara
Rocky Gray
- bicí
Paul McCoy
- host, zpěv na „Bring Me To Life“
1. Going Under
2. Bring Me To Life
3. Everybody's Fool
4. My Immortal
5. Haunted
6. Tourniquet
7. Imaginary
8. Taking Over Me
9. Hello
10. My Last Breath
11. Whisper
Evanescence (2011)
The Open Door (2006)
Anywhere But Home (2004)
Fallen (2003)
Origin (2000)
Sound Asleep (EP) (1999)
Evanescence (EP) (1998)
Já si naopak myslím, že máme tu čest s naprosto "vatovým" albem obsahujícím jednu, dvě dobré skladby a zbytek tvoří právě ona vata. Snaha zapojit nu-metalové prvky mi vyznívá velmi křečovitě a obzvláště to mužské rádoby hip-hopové štěkání ve skladbě „Bring Me To Life” působí nanejvýš otravně.
EVANESCENCE jsou dalším důkazem toho, co dovede masivní reklamní kampaň. Hudebně naprosto průměrní až nudní, ale když se nechá noha v těch pravých dveřích ...
Tihle Amíci doslova a do písmene "objevili Evropu" a ejhle, ono se jim to vyplatilo. EVANESCENCE a "Fallen", to je slušně našlápnutá kolekce gotic rockových hitůvek, obalená do nu-metalového a zvuku a poměrně vkusně dozdobená orchestrálními party. Výsledkem je příjemný bombónek, kterému body přičítá zejména výborný a neafektovaný ženský zpěv. Některé songy mají hitový náboj jak hrom, a přitom neotravují ani na x-tý poslech. Dobré album.
Ale dá sa to počúvať,pre mňa je to ozaj na hranici gýču... ovšem pomenujme gýč... !Tá nová Open... to už je riadna sračka!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.